Trojská 230/96, 171 00 Praha 7 - Troja, tel.: +420 284 691 121, e-mail: info@mctroja.cz

Úvod » Projekty » Periurban Parks » Aktuality

Přírodní park Drahaň - Troja

Základní charakteristika:
Vyhlášen: 1990 (vyhláškou č. 8/90 Sb. NVP)

Rozloha: 578,8 ha

Městské části/Katastrální území: Praha 8 (k. ú. Bohnice, Čimice, Troja), Praha - Dolní Chabry (k. ú. Dolní Chabry), Praha - Troja (k. ú. Troja)

Zapojen do mezinárodního projektu Periurban Parks, který je zaměřen na ochranu, péči a rozvoj příměstských parků a jejich řízení v souladu s evropskou politikou životního prostředí. V rámci projektu jsou vyměňovány zkušenosti mezi jednotlivými partnery na mezinárodní úrovni.

Přírodní park leží na pravém svahu vltavského údolí včetně přilehlé plošiny na západ od Čimic a Bohnic. Táhne se podél Vltavy od Jabloňky po Drahaňskou rokli pod Dolními Chabry.

Nejcennější je oblast Trojské kotliny s botanickou a zoologickou zahradou a řadou zvláště chráněných území – např. Podhoří, Zámky a Bohnické údolí.

Přírodní park leží na pravém svahu vltavského údolí včetně přilehlé plošiny na západ od Čimic a Bohnic. Táhne se podél Vltavy od Jabloňky po Drahaňskou rokli pod Dolními Chabry. Jeho členité svahy s řadou významných skalních útvarů tvoří převážně pevné břidlice a droby kralupsko-zbraslavské skupiny mladších starohor s buližníkovými tělesy. Zdejší horniny jsou prostoupeny řadou mladších žil křemenných dioritových porfyritů, méně i bazických hornin rázu diabasů (prvohorní čediče). Jihovýchodní cíp parku tvoří horniny spodního ordoviku, převážně šáreckého souvrství. Na území parku se nápadně projevuje rozdíl mezi romanticky členitým vltavským údolím a plošinou vysokých teras, na niž park zasahuje mezi údolími Bohnického, Čimického a Drahaňského potoka. Ve srázech vltavského údolí se z půd silně uplatňují rankery, na plošině černozemě na spraši.

Celkový charakter parku dnes určují rozsáhlé skalní stepi a xerotermní křoviny nebo porosty zakrslých dubů, v nichž se roztroušeně objevuje i dřín jarní a v poslední době značně se šířící mahalebka obecná. Útržky kyselých xerotermních doubrav se zachovaly na Jabloňce, v Haltýřích a v Podhoří. Ostatní lesní porosty jsou umělé výsadby poměrně nedávného data, které pozůstávají jednak z cizích dřevin, především trnovníku akátu, jednak ze stromů stanovištně zcela nevhodných jako smrku ztepilého na svahu Drahaňské rokle. Ještě v 19. století zde všude převládaly stepní pastviny. Kdysi značně rozšířené vinohrady zanikly již dříve. Jejich zbytkem jsou trojské vinice Salabka a Sv. Klára.

Krom estetické krajiny, nenarušené příměstským průmyslem nebo velkými komunikacemi, je zde soustředěna řada významných přírodních hodnot, mezi nimiž hrají hlavní úlohu společenstva skalní stepi diferencovaná podle úživnosti substrátu. Setkáme se zde jak s teplomilnými vřesovišti, která pokrývají stráň zvanou Pustá vinice v přírodní památce Havránka a přírodní památce Salabka, tak se stepními společenstvy kostřavy sivé a tařice skalní s řadou významných teplomilných druhů, jako je ostřice nízká, mochna písečná, vlnice chlupatá, zlatovlásek obecný a při křovinách i hojná třemdava bílá a kakost krvavý. v přírodní památce Zámky vystupují i dva pásy tvořené porosty pěchavy vápnomilné na žilách bazických vyvřelin. Přírodovědecký význam území dokládá řada vyhlášených přírodních památek – Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Velká skála, Havránka, Čimické údolí i dosud velice bohatá a cenná přírodní rezervace Podhoří, kde kromě bohaté teplomilné květeny a drobné zvířeny (včetně ještěrky zelené) vystupuje jeden z velkých skalních profilů horninami mladších starohor se zdaleka viditelnými žilami kyselých vyvřelin. Z prehistorického hlediska má význam hradiště Zámka, osídlené již v pozdní době kamenné (eneolitu). Z řady maloplošných chráněných území je nejcennější přírodní rezervace Podhoří, kterou tvoří skalní srázy pravého břehu kaňonovitého údolí Vltavy poblíž ústí Bohnického potoka. Je zajímavé, že dodnes se zde zachoval původní přírodní charakter a to přesto, že bezprostřední okolí bylo osídleno již v dávné minulosti (keltské oppidum) a místy byl v minulosti těžen v malých lomech kámen, a tak zde můžeme pozorovat teplomilná společenstva rostlin i bezobratlých živočichů (např. zobonosky, krytonosce či motýly), kteří zde sídlili dávno před člověkem. Křoviny jsou hnízdištěm řady ptáků, např. kalouse ušatého, ťuhýka obecného, sedmihláska hajního či slavíka obecného.

Značnou část přírodního parku tvoří Trojská kotlina, která představuje rozsáhlou oázu zeleně na území Prahy. Je tvořena řadou zahrad a opuštěných vinic a sadů, a tak není divu, že se jedná o jedno z nejrozsáhlejších útočišť teplomilných druhů rostlin a živočichů v Praze. 

Právě zde leží zoologická i botanická zahrada a tak jsou zde soustředěny i další přírodní fenomény. Ve svém celku se jedná o nejnavštěvovanější přírodní oblast Prahy. Dvě maloplošná chráněná území jsou dnes součástí botanické zahrady. Přírodní památka Salabka byla v minulosti vinicí, dnes je však toto bývalé využití již zastřeno. Na příkrém svahu tvořeném drobami mladších starohor se rozvinulo vřesoviště s menšími plochami, které hostí společenstvo hlaváče bledožlutého a válečky prapořité. Přírodní památka Havránka je pestřejší a hostí různorodá společenstva, nejen vřesoviště, ale i lesotep a v okolí pramene Haltýř i mokřadní společenstva. Je stanovištěm teplomilného hmyzu a na prameništi žije vzácný dřepčík Altica palustris

Cestou do botanické zahrady nás nedaleko ulice Povltavská upoutají strmé skalní stěny přírodní památky Jabloňka. Předmětem ochrany je geologický profil tvořený křemenci, břidlicemi a dalšími ordovickými horninami prvohor. Na skalách se rozvinula společenstva s tařicí skalní a v teplomilných trávnících můžeme najít pelyněk pontický a oman německý. Zároveň se jedná o významné stanoviště teplomilného hmyzu.

Nedaleko severního okraje Prahy se rozkládá poměrně málo navštěvovaná přírodní památka Čimické údolí, která byla vyhlášena na ploše více než 11 hektarů k ochraně krajinného prvku a teplomilných společenstev. Na bývalých pastvinách můžeme najít ostřici drobnou, křivatec český či modravec tenkokvětý. Při mykologickém průzkumu byla zjištěna zajímavá společenstva hub mj. s čirůvkou fialovou. Z četných druhů ptáků zmiňme šoupálka krátkoprstého, žluvu hajní a lindušku lesní.

Nedaleko sídliště Bohnice se rozkládá přírodní památka Velká skála. Představuje geomorfologicky významný výškový bod, který poskytuje hezký panoramatický výhled. Území je tvořeno nejpevnějšími horninami Prahy – buližníky, které vznikaly na dně moře, jež se tu rozlévalo ve starohorách. Na severním okraji Prahy se rozkládá přírodní památka Zámky, která je určitou obdobou přírodní rezervace Podhoří. Její součástí je chráněná archeologická lokalita. Na plošině skály bylo v období řivnáčské kultury (eneolit) výšinné hradiště. Osídlení zde bylo i v době bronzové a raně slovanské. Dosud se zachovaly valy a dnes je zde archeologický park.

Jistý negativní dopad na přírodní park představuje vybudování řady sídlišť v bezprostředním okolí. Zatím se však zdá, že příroda se s těmito novými poměry dokáže vyrovnat.

 

Zvláště chráněná území v přírodním parku Drahaň – Troja a jejich plány péče:

přírodní památka Bohnické údolí - plán péče 2010 - 2019
přírodní památka Čimické údolí - plán péče 2010 - 2019
přírodní památka Havránka - plán péče 2010 - 2021
přírodní památka Jabloňka - plán péče 2010 - 2019
přírodní rezervace Podhoří - plán péče 2009 - 2018
přírodní památka Salabkaplán péče Salabka 2009 - 2019
přírodní památka Trojská - plán péče 2010 - 2022
přírodní památka Velká skála - plán péče 2010 - 2019
přírodní památka Zámky - plán péče 2010 - 2019

 významný krajinný prvek Sklenářka a Hrachovka

Soustava NATURA 2000 na území parku:

Evropsky významná lokalita Havránka a Salabka
Evropsky významná lokalita Kaňon Vltavy u Sedlce

Použité texty byly převzaty z brožury Přírodní park Drahaň - Troja vydané v roce 2010 Odborem ochrany prostředí MHMP s doplněním dílčích informací o pražských lesích a lesoparcích, studánkách, trasách podél potoků a dalších turisticky i přírodovědecky zajímavých místech v dané lokalitě.

Publikováno: 14.03.2012