Jak vznikala Troja
Městská část Praha Troja, tvořená z větší části katastrálního území Troja, leží na pravém břehu Vltavy v prostoru, kde na severozápadě města řeka opouští v nadmořské výšce přibližně 180 metrů současnou pražskou aglomeraci. Rozkládá se v nížinném území vltavské nivy, po staletí ohrožovaném povodněmi, aby posléze zprudka stoupala na přilehlé výšiny k nejvyššímu vrchu Troji – Velké skále – s nadmořskou výškou přes 300 metrů.
Původně se tato příměstská obec, do roku 1920 samostatná, nazývala Zadní Ovenec. Zeměpisné jméno Ovenec (Oveneč, Ovence či Owenetz) je doloženo již ve středověku a odvozuje se pravděpodobně od jména Ovencův dvůr. Ovenec je uveden poprvé k roku 1197 jako majetek premonstrátského kláštera v Teplé.
Aby se odlišila poloha osídlení na levém břehu Vltavy od zástavby na druhém břehu, dostal zřejmě ve 13. století vzdálenější dvůr na pravém břehu, ležící v úvalu kolmo na tok řeky, jméno Zadní – tedy Zadní Ovenec nebo Horní Ovenec, zatímco přední Ovenec později nahradil název Bubeneč. Novější pojmenování „Troja“ pochází z 18. století – osada byla přejmenována podle zámku Troja, vybudovaného v blízkosti Vltavy spolu se zahradou a hospodářskými objekty rodem Šternberků.
Postupně se Troja rozdělila na několik lokalit podle vývoje územně správního členění a funkcí, ale také podle hlavních dominant na území obce a jejich polohy v trojské krajině – šlo o zámecký komplex, obytné soubory různého typu a stáří, vznikající kolem původního osídlení s jádrem v osadě Rybáře a podél hlavních přístupových komunikací, zoologickou zahradu s okolím, Podhoří, ale také jihozápadní část sídliště Bohnice, na něž navazuje směrem k jihu Botanická zahrada, na návrší nad Podhořím.
Příměstská obec Troja se stala po první světové válce součástí Velké Prahy, a to zákonem o sloučení obcí sousedních s Prahou (č. 114/1920 Sb. ze 6. února 1920, který nabyl platnosti 1. ledna 1922). K 11. listopadu 1923 byla Praha rozdělena na třináct správních obvodů, označovaných římskými číslicemi, a Troja byla začleněna do obvodu VIII – spolu s Libní, Střížkovem, Kobylisy a Bohnicemi.
Od 1. dubna 1949 se podle správní reformy stala horní, severní část katastrálního území Troja součástí městského obvodu – a později i městské části – Praha 8 a postupně začala urbanisticky splývat s Bohnicemi a Kobylisy. Po vzniku samosprávných městských částí k 1. červenci 2001 obě části Troje zůstaly v jádrových městských partiích svých obvodů, jižní – dolní část v městské části Praha 7 a severní – horní část v městské části Praha 8. Jižní část je od 1. ledna 1992 samostatnou, 57. městskou částí Praha – Troja. Na ploše téměř 5,5 kilometru čtverečního žilo v roce 2007 téměř patnáct tisíc obyvatel.
Publikováno: 29.01.2018